Vilém Laufberger

(1890 – 1986)

 

Prof. MUDr. Vilém Laufberger, DrSc., profesor Lékařské fakulty (obor patologická fyziologie) 1922-1936, 1932-33 děkan Lékařské fakulty MU, čestný doktor MU (1969, lékařské vědy). Velká postava naší medicíny, světově uznávaný fyziolog a biochemik. Jako třicetiletý (!) byl v roce 1920 jmenován prozatímním přednostou Ústavu experimentální patologie LF MU a postupně povznesl tento ústav mezi vrcholná světová pracoviště. V brněnském období svého působení se mu podařilo vyrobit (v r.1924) inzulín v čistém stavu. Věnoval se pak studiu účinku inzulínu a vytvořil teorii o inzulínovém novotvoření uhlovodanů z jiných látek. Objevný byl také jeho výzkum cytolýzy rakovinných a jaterních buněk. Dospěl k teorii o ultrastruktuře tkáňové buňky, složené z molekul, udržovaných jejich potenciály (tzv. buněčná mřížka), kterou o více než půl století předešel dnešní poznatky s cytoskelety. Patřil k pionýrům výzkumu ultrastruktury živých buněk. Vyvinul metodu izolace buněčných jader za použití kyseliny citronové. Jako první objevil metodu izolace mitochondrií. Světový význam měl jeho objev nové bílkoviny s vysokým obsahem železa - označil ji ferritin, která má ústřední úlohu v metabolismu železa. Nalezl i způsob krystalizace ferritinu. Vynikající byl také Laufbergerův přínos v oblasti endokrinologie, ve výzkumu morfogenetického vlivu štítné žlázy. Od roku 1936 byl řádným profesorem UK v Praze a o rok později děkanem její LF. Od roku 1952 byl vedoucím Laboratoře pro vyšší nervovou činnost ČSAV a akademikem ČSAV.

Přehled akademických funkcí

Období Funkce
1932 – 1933 děkan – Lékařská fakulta

Používáte starou verzi internetového prohlížeče, která již není podporována. Je možné, že některé aplikace nebudou zobrazeny správně, některé funkčnosti nebudou dostupné, případně budou dostupné v omezeném rozsahu.