HISTORIE UNIVERZITY

OSOBNOSTI

BUDOVY UNIVERZITY

 CELOUNIVERZITNÍ AULA

 LISTINY

Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937)

životopis

Masarykova univerzita je od svého vzniku spojena se jménem Tomáš Garrigue Masaryk, k jehož osobě, demokratickým a mravním zásadám, přínosu v oblastech politiky, filozofie a sociologie cítí dodnes český národ respekt a úctu. Jeden z nejvýznamnějších Čechů naší historie, státník, politik, filozof a sociolog Tomáš Garrigue Masaryk se  narodil 7. března 1850 v jihomoravském městě Hodonín. Otec byl uherský Slovák, sloužící ve dvoře císařského panství, matka, rodem Terezie Kropáčková, pocházela z tehdy německy mluvících Hustopečí. Již na základní škole se záhy projevil talent a inteligence, které Masaryka přivedly na elitní 1. německé gymnázium v Brně. Kromě hlubšího teoretického poznání získávaného převážně studiem literatury, otevíraly se před Masarykem v té době další dosud nepoznané obzory. Právě v národnostně smíšeném Brně si mladý Masaryk poprvé zřetelně uvědomil svoji národní identitu. Roku 1881 vychází jeho první dílo Sebevražda, Masarykova habilitační práce na Vídeňské univerzitě, kde studoval v letech 1872-1876 a na závěr studia získal titul doktora filozofie. Na univerzitě ve Vídni Masaryk přednášel sedm semestrů jako soukromý docent.

Do politiky vstoupil Masaryk v roce 1889. Jeho trvalý a hluboký zájem o slovanskou otázku vyústil ve studijní cesty do Ruska. Po vypuknutí 1. světové války odjel do zahraničí, odkud řídil úsilí Čechů a Slováků o založení samostatného Československa. V únoru 1916 se stal v exilu předsedou Národní rady československé, kterou založil společně s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem. V roce 1918 byl zvolen prvním prezidentem nové Československé republiky, společného státu Čechů a Slováků; v této funkci působil až do roku 1935, kdy ze zdravotních důvodů abdikoval. Zemřel po krátké nemoci dne 14. září 1937 v Lánech.

TGM a Masarykova univerzita

S Masarykovou univerzitou byl spojen už před jejím založením v roce 1919. Při své vědecké a politické práci věnoval systematickou pozornost problematice českých vysokých škol. Jako profesor české univerzity v Praze stál v čele snah o zřízení druhé české univerzity, již v roce 1885 poukázal na stránkách Athenea na potřebu konkurence v rámci české vysokoškolské komunity. V roce 1891 předložil Masaryk v poslanecké sněmovně návrh na zřízení druhé české univerzity na Moravě a věnoval se tomuto problému v dalších letech ve svých statích. V prostředí rakousko-uherské monarchie, ne právě nakloněné růstu české inteligence, se myšlenky druhé české univerzity v dalších letech ujímaly především vědecké a kulturní kruhy, studenti a vysokoškolská inteligence, byly pořádány manifestační schůze a petiční akce. A tak mohl Masaryk v červnu 1912 předložit v poslanecké sněmovně na sedm tisíc petic, v nichž se české obce a města vyslovovaly pro urychlené zřízení české univerzity v Brně. V roce 1919 již jako prezident Československé republiky podepsal Zákon č. 50, kterým byla zřízena druhá česká univerzita v Brně se čtyřmi zakládajícími fakultami. Jméno dostala po svém zakladateli, pro něhož se boj o českou univerzitu stal jedním z velkých témat jeho života. Masarykova univerzita se i dnes hlásí k jeho myšlenkovému a politickému odkazu.

První návštěva prezidenta T. G. Masaryka na univerzitě se uskutečnila v roce 1924 a druhá u příležitosti položení základního kamene k budově Právnické fakulty v červnu 1928.

Slavnostní předání rektorského řetězu s medailí prezidentem T. G. Masarykem tehdejšímu rektoru univerzity Janu Krejčímu v srpnu 1935 při audienci v Lánech. Rektorský řetěz vytvořil Otakar Španiel ve spolupráci se sochařem Jaroslavem Bendou.

 

Používáte starou verzi internetového prohlížeče, která již není podporována. Je možné, že některé aplikace nebudou zobrazeny správně, některé funkčnosti nebudou dostupné, případně budou dostupné v omezeném rozsahu.