Filosofická fakulta

Gorkého 14

Plány původně solitérní novorenesanční budovy s ovocnářským mobiedermanovským parkem zpracoval podle architektonického modelu Heinricha Drasche von Wartimburg Josef Arnold. Ten byl také spolu s Moritzem Kellnerem v letech 1871-1872 stavitelem objektu, který byl určen pro městský chlapecký sirotčinec. V roce 1905 byla původní budova rozšířena podle projektu městského stavebního úřadu (přednosta Ottokar Burkhart) o nárožní blok se schodištěm. Po vzniku Masarykovy univerzity v roce 1919 získala budovu do užívání její Filozofická fakulta, která se však o ni zprvu musela dělit s ředitelstvím státních drah. Těsně po skončení války (v době uzavření univerzity budova, stejně jako celý areál Filozofické fakulty, sloužila pro potřeby okupačních úřadů – oberlandratu) budovu zabral Okresní národní výbor Brno-venkov. Teprve od roku 1946 je jediným uživatelem objektu Filozofická fakulta MU. (Jiří Pulec)

Grohova 7

První projekt stavby, která měla tvořit protějšek budovy bývalého sirotčince (Gorkého 14), pochází z roku 1920 a jeho autorem byl Josef Matzenauer. Přepracovaná verze projektu z roku 1921 už počítala s přístavbou křídla do tehdejší ulice Javorové (dnes Arna Nováka), která však byla nakonec realizována v jiných podmínkách až v závěru 50. let. Konečnou úpravu projektu provedl architekt Miloš Laml, který především přepracoval podobu fasády v klasizujícím stylu architektonické moderny „české školy“ Otto Wagnera s „art-deco“ výzdobou v interiérech. Stavba budovy proběhla v letech 1922-1924. Budova byla určena pro Rektorát MU (který byl tehdy nouzově umístěn v areálu teoretických ústavů Lékařské fakulty na Úvoze) a pro Filozofickou fakultu. Aula budovy byla slavnostním shromaždištěm akademické obce MU ve dvacátých a na počátku 30. let. Od roku 1933, kdy byl rektorát přemístěn do novostavby Právnické fakulty na Veveří, je budova ve výhradním držení Filozofické fakulty. (Jiří Pulec)

Arna Nováka 1

Budova byla postavena v letech 1959-1961 v místech, kde se počítalo s dostavbou Filozofické fakulty už ve dvacátých letech. Projektantem stavby byl krajský projektový ústav pro výstavbu měst a vesnic v Brně, její realizací byly pověřeny Pozemní stavby Brno. Novostavba byla určena jednak pro Filozofickou fakultu, jednak pro umístění Rektorátu, který byl v té době nouzově dislokován v budově Lékařské fakulty na Komenského náměstí. Součástí projektu byly i centrální garáže univerzity a kryt CO pro 150 osob. Projekt počítal i s umístěním Janáčkova archivu, jehož dědicem je ze závěti Filozofická fakulta a který byl v roce 1939 přechodně umístěn v Moravském muzeu (k naplnění tohoto záměru však nedošlo). Od roku 1990, kdy rektorát získal nové sídlo, užívá budovu výhradně Filozofická fakulta MU. (Jiří Pulec)